Panama – mezi dvěma oceány

Panama – mezi dvěma oceány

Na pomezí Jižní a Střední Ameriky se rozkládá Panama, stát, který okouzluje návštěvníky svou rozmanitostí krajiny, pestrostí živočišných a rostlinných druhů, koloniálními památkami a v neposlední řadě také unikátní stavbou, Panamským průplavem, který dokázal spojit dva oceány.

Panama, nebo chcete-li Panamská republika, je sice malý stát (78 200 km2), který však má velký strategický význam. Stalo se tak díky vybudování světoznámého Panamského průplavu, který je spojnicí mezi Tichým a Atlantským oceánem - nebo spíše Karibským mořem. V současnosti patří k nejvýznamnějším vodním cestám na světě. Na východě Panama sousedí s jihoamerickou Kolumbií a na západě pak se středoamerickou Kostarikou.  V zemi žije okolo 3 milionů španělsky mluvících obyvatel, kteří jsou ve většině případů mestici, tedy potomci indiánů a bělošských přistěhovalců. Hlavním městem je Ciudad de Panamá.

Foto: hlavní město Ciudad de Panamá (Panama City)

Území Panamy bylo v minulosti osídleno Indiány, ale již v roce 1501 přistáli na jejích březích španělští dobyvatelé v čele s conquistadorem Vascem Nuňezem de Balboa. Panama se tak stala španělskou kolonií a zůstala jí po dlouhých 300 let. V roce 1821 byla sice v zemi vyhlášena samostatnost, ale poměrně brzy nato došlo k připojení země k federativní republice s názvem Velká Kolumbie. Oblast Panamské šíje byla již v minulosti dějištěm čilého obchodního ruchu, protože se zde vždy nacházelo nejužší místo mezi jednotlivými oceány. Nejdříve byly vybudovány silnice, později vznikla i železnice a teprve na počátku 70. let 19. století začal být realizován námořní sen, o propojení obou světových oceánů.

Panamský průplav, který rozdělil kontinent na dvě části, vznikl přehrazením řeky Río Chagres a následným vznikem Gatúnského jezera. V roce 1903 pomohly Spojené státy americké Panamě získat na Kolumbii nezávislost s podmínkou, že bude mít USA trvalou kontrolu nad vznikajícím Panamským průplavem. Spojené státy také pomohly průplav dostavět a v roce 1914 mohl být slavnostně otevřen. Teprve v roce 1979 byla podepsána smlouva o navrácení správy průplavového pásma zpět Panamě. USA si však stále nechávaly právo na kontrolu proplouvajících lodí. Pronájem průplavu Spojeným státům vypršel až v roce 2000 a od té doby má pouze Panama kontrolu nad celým průplavovým pásmem. 

Jinou stavbu, která by byla stejně technicky i finančně náročná, jako právě Panamský průplav, bychom jinde na světě těžko hledali – jde o jeden z nejdražších stavebních projektů vůbec. A také o stavbu, která si vyžádala nejvíce lidských životů. Během výstavby přišlo o život okolo 20 000 převážně černošských dělníků. Tato unikátní tranzitní tepna má délku 82 km a díky ní je cesta mezi Atlantským a Tichým oceánem zkrácena až o několik dní.

Panama však není jen Panamský průplav. Je to země plná přírodních krás, nad nimiž se Evropanům tají dech. Na západě země se zvedá mohutné vulkanické pohoří Cordillera de Veragua s nejvyšším panamským vrcholem, 3478 metrů vysokým vulkánem Volcán Barú, který se nazývá též Chiriquí. V okolí vulkánu se rozkládá jeden z nejvyhlášenějších národních parků – Darien. Směrem na východ, téměř až k Panamskému průplavu, zasahuje pohoří Serrania de Tabasará, po jehož stranách se rozprostírají nížiny. Východně od Panamského průplavu se pak zvedají ještě dva nižší horské celky, které postupně přecházejí v rozsáhlou panamskou nížinu. 

Foto: hlavní město Ciudad de Panamá (Panama City)

Panama však kromě hor nabízí také stále zelené panenské pralesy, spousty jezer, půvabné pobřeží a ostrovy s nádhernými plážemi. Nejznámějším panamským souostrovím jsou Perlové ostrovy situované v oblasti Panamského zálivu. Podél pobřeží se vyskytují také kilometry chráněných korálových útesů, jako je třeba Isla Bastimentos. Na známé pláži Bocas del Toro je možné pozorovat mořské želvy při kladení vajec. V těchto místech působí výzkumný institut Smithsonian, který studuje unikátní panamský ekosystém.

Země je rovněž plná přírodních a národních parků, rezervací a útočišť pro zvěř - celých 34% rozlohy země je pod ochranou státu. Nejznámější jsou národní parky Coiba, již zmiňovaný Darien nebo La Amistad. Zdejší tropické deštné pralesy jsou domovem pro rozmanité exotické druhy ptáků a dalších živočichů. Jsou také rájem pro botaniky, protože v nich najdou tisíce druhů rostlin, především různých druhů orchidejí a kapradin. Panamské pralesy připomínají ohromnou květinovou zahradu. 

Foto: Bocas del Toro, Panama

V samotné Panamě žije okolo tisícovky ptačích druhů, což je více než v celé Severní Americe. Země je útočištěm také pro 220 druhů savců a přes 350 druhů plazů a obojživelníků. Ve zdejších pralesích žijí tapíři, oceloti, pumy i jaguáři. Mezi nejzajímavější zástupce ptačí říše patří harpyje či posvátný pták Quetzal, jehož peří Indiáni používali pro ozdobu svých čelenek. Právě v Panamě se tak naskýtají jedny z nejlepších možností pro pozorování ptáků na světě. Stejně jedinečné jsou pak možnosti potápění v průzračných a druhově bohatých vodách jak Tichého oceánu, tak i Karibského moře. 

Panama se v průběhu celého roku vyznačuje horkým a vlhkým podnebím. V nížinách teploty dosahují 30 stupňů Celsia přes den a v noci klesají ke dvacítce. V horských oblastech je pak v průměru o 10 stupňů chladněji. Na pobřeží Karibiku spadne ročně 2500 až 4000 mm srážek, tichomořské pobřeží je pak výrazně sušší. Hlavní turistická sezóna trvá od prosince do dubna, nejvhodnější dobou pro návštěvu jsou měsíce únor a březen, kdy se srážky objevují jen výjimečně. 

Zajímavostí Panamy je jistě fakt, že patří mezi světové daňové ráje. Hospodářsky je tato středoamerická země značně spjata s USA, panamská měna balboa je pevně vázána k americkému dolaru. Panama je tak jedním z nejstarších daňových rájů a představuje jakési stabilní finanční centrum celé Latinské Ameriky. Zaregistrováno zde bylo více jak 400 tisíc tzv. offshore společností, k jejichž výhodám patří nízká daňová zátěž, nulová účetní administrativa, nízký vládní registrační poplatek a další.

- jap -

Článek byl zobrazen 6 203 krát.